Spiš – perla Slovenska | Petr Čunderlík

Mám tu zemi rád! Byl jsem tam už tolikrát a vždycky objevím místo, které je snad ještě hezčí než to předchozí a to jsem zdaleka neviděl ani desetinu toho, co je zde k vidění. Slovensko má prostě svoje kouzlo, které mě nepřestává bavit. Když se začnu stáčet u Martina směrem na východ, je to podobné, jako byste právě zasedli k štědrovečerní večeři a věděli, že začínají Vánoce – teď už jenom rozbalit dárky. Já jsem si ten svůj rozbalil na Spiši, kam jsem se tentokrát vydal. Že mě Slovensko opět nezklamalo bylo jasné od první minuty, skoro bych řekl, že to byla láska na první pohled…

Pocházím z česko-slovenské rodiny, tak že mám přirozený vztah ke Slovensku a i to bude nejspíš důvod toho, proč se mi tam tolik líbí. Využil jsem proto pracovní cestu do Tater a prodloužil si ji o dva dny možností pobýt právě na Spiši. Jako základnu jsem si zvolil Levoču, odkud jsem podnikal výlety do různých částí Spiše. Už když jsem otevřel okno v hotelu s krásným výhledem na Mariánskou horu, věděl jsem, že se Spiší budeme přátelé.

Jako byste se ocitli v jiné zemi, tak může působit příjezd na Spiš poté, co projedete kolem mohutného Váhu a majestátního masivu Tater. Spiš na mě od začátku zapůsobila neuvěřitelně klidným dojmem, jako by se ta část země chtěla řídit svým vlastním tempem, nehledíc na uspěchaný svět okolo. Pakliže Spiš navštívíte, můžete se těšit na velmi pestrou krajinu, malebné kopce, nesčetná široká i malá údolí, bohatou historii a přírodu nadosah ruky. Během svého života jsem měl již možnost poznat nesčetná zákoutí naší krásné modré planety, ale jak se říká v jednom filmu: Alpy tě ohromí Karle, ale tohle, tohle tě dojme…

Pro nejlepší kvalitu fotografií klikněte na fotku a ta se vám poté otevře v lightboxu

Epický západ slunce nad Spiší

Sivá Brada

Mládě lysky černé

Spišský hrad

Klasy v zapadajícím slunci

Pěnice hnědokřídlá

Spišská Kapitula

Když na vás házejí smajlíky i zelené odlesky…

Ťuhýk obecný - poté, co ubránil svou louku před nenechavým strnadem, se mohl tenhle ťuhýk konečně posadit na bodlák a shlížet spokojeně na své travnaté a křovinaté panství…